„Evropští ‚stahovači‘ dokázali za rok způsobit škodu 10 miliard eur„, dozvídáme se z Lidového Blesku.
Budeme se věnovat číslům samotným. Nad tím, jak novináři a tiskové agentury tupě šíří průmyslovou propagandu maskovanou za zprávy, se dneska rozčilují jinde.
Článek LB zmiňuje tiskovku ICC, kde se dozvíme, že se předkládaných čísel ICC nedobrala vlastním rozumem, nýbrž, že si objednala zpracování studie.
Jak vidíme, je výchozím údajem kalkulace počet upirátěných položek. Kde se vzal? Inu, z poznámek dále v textu dohledáme, že jej autoři zprávy prostě převzali od místní federace fonografického průmyslu nebo někoho takového. Jak spolehlivé takové číslo je? Civilizovaní lidé zpravidla soudí, že by nikdo neměl být soudcem ve své vlastní věci, takže asi mnoho ne. Počet upirátěných kusů se pak pronásobil jednotkovými cenami ze stejného zdroje. Tím se spolehlivost odhadu znamenitě vylepšila.
Do kalkulace je zahrnut i tzv. substituční faktor, což je číslo menší než jedna, které má říkat, jaká část pirátů by si upirátěný kus koupila, kdyby nemohla pirátit. Autoři soudí, že to je něco kolem 10-30%, a to na základě britské IPSOS studie, kterou přes PPP GDP na hlavu extrapolovali pro pět velkých zemí, na kterých kalkulace dělali. Na celou EU se pak extrapolovalo přes GDP. Nebolelo to a máme eurosajuzní ztráty z pirátění: 10G EUR.
Následuje další majstrštyk extrapolace. Mediální průmysl má X zaměstnanců při tržbách Y a U je výše spočítaná ztráta z upirátění. Co by se dělo, kdyby se nepirátilo? Nám by se třeba zdálo, že vzroste koeficient vytížení lisů na cédéčka. Studie ovšem soudí, že by vznikla nová pracovní místa, a to ve stejném poměru k těm existujícím, v jakém je upirátění k tržbám. Wow. 185,000 lidí je zbytečně bez práce.
Následně jsou počty zkonvertovány z celé EU zpět na velkou pětku, ale již ne pomocí GDP, ale přes podíl sledovaného průmyslu na GDP. Ten je díky kulturnímu imperialismu velkých a jazykově dominantních zemí vyšší než je EU průměr, takže závěrem – byť ne explicitním – studie vlastně je, že ztráty z pirátění neproporcionálně více nesou zrovna země, které jsou si v Eurosajuzu rovnější než jiné, a tedy by tohoto postavení měly využít, aby se pirátství a neřízenému internetu vůbec zaťal tipec.
Výhled do roku 2015 je nelineárně přifouknut pomocí odhadů Cisca o internetovém provozu.
Na studii je půvabné, že jejím „ředitelem“ je profesor ekonomie – i když jen z francouzské univerzity. Otázku, co ti piráti dělají s penězi, které ušetří díky pirátění, si ten dobrý muž zjevně neklade. Nebo klade a sám si odpovídá, že je patrně spálí nebo na neurčito nacpou do slamníku. Kdyby je totiž utráceli, při hypotetickém odpitrátění by tržby a pracovní místa dle výše uvedené logiky zase zanikly jinde.
Ještě lepší vysvětlení ale je, že u komerčních výzkumů, které jsou od počátku podstatné jen jako PR munice, na otázkách a koneckonců ani na číslech nezáleží.
A já jen doplním, co původně mělo být jen komentářem tady pod článkem, ale pak se to trochu rozrostlo:
http://pinus.bloguje.cz/840704-vliv-stahovani-na-zamestnanost-v-hudebnim-a-filmovem-prumyslu.php
Mám bohužel zkušenost, že generace >15let už neumí legálně koupené hudební CD převést na mp3. Tzn., že si onu hudbu jsou skoro až „nuceni“ stáhnout, pokud ji chtějí poslouchat i v kapesním přehrávači/mobilu…
Dovolím si nesouhlasit. Jsem ročník 1964 a PC včetně různých video-střihových a grafických programů zvládám vícen než obyč. uživatel. To že mě neteče mléko po bradě, neznamená že jsem lama, za jaké nás starší považujete. Takže prosím nepaušalizovat.
Jinak článek je velmi trefný, naznačuje jak je manupulováno s lidmi, kteří jsou líní i přemýšlet.
„hudební cd“? to co je?
troška historie:
hudební CD – DVD s tak minimálním objemem dat, že se na něj vejde jen jedno album bez komprimace (wav)
kazeta VHS – prehistorický způsob ikládání mpegů
Hahaha, to je vtipné, takového čarování se dopouštějí novodobí zbojnící z Osy a spol. už dlouhou dobu.
Pro neznalého věci to vypadá celkem věrohodně, hrůza.
Tak si říkám, u kolika dalších zpráv a studií je použito stejné výrobní schéma? U kterých však pro nedostatek informací a vhledu do oboru baštíme po kilech. Když se to s úspěchem používá zde, proč ne i jinde?
Takovéhle „studie“ mě vždycky rozesmějí. Kolik lidí je kvůli pirátům bez práce, o kolik stát přichází na daních.
Jak je to v reálu? Nikdo o nic nepřichází, protože si lidi necucají peníze z prstům. Oni totiž ty výpočty prezentují tak, že když člověk nedá 700 za film, tak si je nechá. Nenechá, utratí je za něco jiného. Takže kdyby všichni začli platit za hudbu, filmy a sw, tak to sice na jedné straně vytvoří 185,000 nových míst, ale jinde zas budou muset propouštět protože lidi budou méně chodit do divadla, do restaurací, …
[…] Zájmem BSA je tlačit režim k tomu, aby z veřejných prostředků platil represe, které SW průmyslu umožní zachovat současný obchodní model. Protože takto formulovaný cíl nezní dobře, jdou na to oklikou a zájmy korporací schovávají za celospolečenský prospěch, růst HDP, vyšší zaměstnanost a – protože erár je hamižný – slibované vyšší daňové výnosy. Punc vědeckosti má celému podniku dodat „studie“ vyrobené nájemnými výzkumníky z IDG/IDC. To není nic nového, nedávno jsme rozebírali stejný trik fonografického průmyslu. […]