keine täuschung zu dumm, kein trost
zu billig, jede erpressung
ist für euch noch zu milde
Hans M. Enzensberger, 1957
„Podle OECD údajů patří [české] ceny za telekomunikační služby k těm vyšším v Evropě. Toto zjištění však vychází z obecné metodiky OECD. Pokud však při mezinárodním srovnání využijeme cenové koše, nastavené podle chování českých zákazníků, pak pro standardně nabízené tarify jsou u nás ceny služeb mobilních operátorů ve srovnání s ostatními posuzovanými evropskými zeměmi spíše průměrné. Zájemcům o fakta k této oblasti doporučuji sledovat měsíční monitorovací zprávy ČTÚ.“
Povšimněme si geneze cenových fabulací ČTÚ. Původně byl totiž cenový „průzkum“ spojen s tvrzením, že příčinou prachbídných výsledků ČR v OECD srovnáních je nevhodná a pro ČR nevýhodná struktura košů volání. To pochopitelně je legitimní hypotéza (i když nepravděpodobná, protože ČR vycházela konzistentně mezi nejdražšími zeměmi pro všechny velikosti OECD košů). Neuvěřitelný ale je způsob, jakým se ji úředníci pokusili otestovat.
Pro své tvrzení zkonstruovali „vědecký“ důkaz, který byl veřejnosti předestřen také v měsíční monitorovací zprávě (listopad 2009). Pochopitelně to neudělali tak, že by v OECD srovnání ceteris paribus změnili velikost koše, i když OECD/Teligen T-Basket takové cvičení záměrně jednoduše umožňuje. Ono by jim to totiž nevyšlo – srovnání není na přesné parametry koše příliš citlivé. Mimo jiné právě proto, že metodika OECD/Teligen simuluje počínání normálního zákazníka, vybírá mezi několika operátory a pracuje s customizací tarifů dodatkovými balíčky.
ČTÚ tak již před rokem přišel se srovnáním využívajícím vlastní metodikou a vlastní koše, které kupodivu opravdu ukázalo, že ceny v ČR jsou „spíše průměrné.“ Volba vhodně metodiky je jistě legitimním právem výzkumníků a nikde není dáno, že postup shodný s EÚ a OECD je jediný správný. Jenže i když není jediný správný, je široce přijímaný a umožňuje porovnávání výsledků. Mohou být dobré důvody se od něj odchýlit, ale když to někdo udělá, je na něm, aby svůj postup podrobně zdokumentoval, zdůvodnil a hlavně, aby pak korektně interpretoval výsledky.
ČTÚ se ničím z toho neobtěžoval. I hodně hloupý student ví, že pokud změní parametrizaci i metodiku současně, jakkoli flegmatický zkoušející mu v horším případě srovnání s předchozími výsledky omlátí o hlavu, v lepším jej alespoň donutí nejprve novou metodu zkalibrovat.
Jen pošetilec by ovšem doufal, že by ouřad pro porovnání svojí unikátní metodikou ocenil i původní OECD koše. Proto nelze říci, nakolik se na oslavované změně pozice ČR podílela změna koše a nakolik přiohnutí metodiky. A už vůbec nemá v takovém srovnání oporu úvodní tvrzení: Pokud … využijeme cenové koše, nastavené podle chování českých zákazníků, pak blá blá blá… spíše průměrné.
Pokud loňské srovnání „ČTÚ košů“ prozkoumáme blíže, ukáže se, že prakticky všechny fauly a manipulace z letošní zprávy byly použity už loni: srovnání jen proti jednomu nejdražšímu operátorovi, svévolné vyřazování tarifů a balíčků, nejasnosti kolem tarifikace, nehorázná interpretace výsledků.
Letošní srovnání ovšem bylo na grandiózní frašku vylepšeno ještě dodatečným vysvětlujícím stanoviskem:
V reakci na komentáře a dotazy obdržené po zveřejnění srovnání považuje ČTÚ za nutné zopakovat jeho cíl a metodu. Cílem ČTÚ bylo provést relativně rychlé porovnání tarifů všech českých dominantních mobilních operátorů na základě nových košů OECD s tarify uplatňovaných incumbenty v jiných evropských zemích.
U všech Maxwellových fousů! Je to tak. Špatně jsme ten cíl pochopili. Možná je to tím, že se pan předseda řečnící o „srovnání s ostatními posuzovanými evropskými zeměmi“ nějak zapomněl zmínit, že se vlastně relativně rychle srovnává jen s nevýhodně vybranými tarify incumbentů.
…dokonce i OECD vydává publikaci Communication [sic] Outlook s výraznou časovou prodlevou
To sice není výslovná lež, ale pro život v pravdě to také není. OECD opravdu vydává publikaci Communications Outlook každé dva roky (alternuje s IT Outlookem). Publikace podrobně mapující telekomunikační trh v zemích OECD zpravidla vychází v srpnu a cenová srovnání se opravdu vztahují k předchozímu roku. Jenže to není důsledek dostupnosti dat o ceně mobilních služeb. Ta pro OECD zpracovávají Strategy analytics – Teligen a jejich databáze jsou aktualizovány podstatně častěji, protože jsou v podobě produktu T-Basket dostupné operátorům, regulátorům a komukoli, kdo má na zaplacení předplatného za přístup.
Nebyly zohledněny nabídky nadstavbových balíčků k tarifům českých ani ostatních evropských operátorů,
Aha. A co je to Vodafone CZ (+50 minut, +50 SMS + 4 kamarádi)? A co ten LuxGSM (Relax + fix option + mobile option + SMS option)? Jak vlastně ČTÚ definuje co je součást tarifu a co nadstavbový balíček? Tloušťkou čáry oddělující políčka v objednávkovém formuláři?
A hlavně – jaký má vlastně smysl modifikaci tarifů balíčky SMS a dodatečných minut ze srovnání vylučovat? V OECD metodice žádný takový požadavek není. Ba naopak – na datech z již zmíněné zprávy Communications Outlook je dobře vidět, že databáze Teligen s balíčky pracuje a OECD je při oceňování košů volání používá. To má dobrý důvod. Právě dodatečné volby totiž umožňují doladit tarif podle poptávaného koše s snižují tak „kvantizační“ chybu. To, jak přesně se holý tarif trefí do poptávaného balíčku, totiž závisí do značné míry na náhodě a s cenovou úrovní to nesouvisí. ČTÚ si tak počíná naprosto potrhle. Tvrdí, že některé koše ČR znevýhodňují a zároveň pokroutí metodiku tak, aby se případná chyba ještě zvýraznila.
… stejně tak nebyly zahrnuty balíčky služeb, které stimulují zákazníka k odběru více služeb, a obsahují často služby nesouvisející s voláním.
Jak snadno demonstrujeme, ČTÚ „služby nesouvisející s voláním“ vyřazuje, jak jej zrovna napadne.
U francouzského operátora Orange ČTÚ nezahrnul tarif Click 2h, neboť v období zjišťování podkladů pro srovnání nebyl tento tarif uveden v ceníku této společnosti.
Ale byl. Ne však v tom ceníku, do kterého se ČTÚ kouká, protože má svůj vlastní ceník, do kterého se ČTÚ raději nekouká. A jak dokládají diskuse z francouzských internetových fór, je tomu tak již od července, kdy byly tarify Click uvedeny. Souvisí to s tím, že u tohoto tarifu není žádný telefon, takže se objednává telefonicky přes call centrum Orange nebo na webu. OECD to nevadí, ale ČTÚ samozřejmě má svaté právo stanovit pravidlo: „Ze srovnání jsou vyřazeny tarify, které nelze aktivovat při osobní návštěvě libovolné kamenné prodejny operátora.“ Jenže to musí předem do metodiky napsat a pravidlo pak důsledně uplatňovat – jinak to skoro vypadá, jako dodatečné hledání výmluv.
U rakouského operátora MobilKom byly srovnávány tarify všech košů, včetně koše 30 hovorů, i nižší tarify než tarif Smart inclusive 1000. V případě koše 30 hovorů, který zahrnuje i 100 SMS, u tarifu Smart 100 vychází měsíční cena ve výši 955 Kč/měsíc (paušál 12 € + 100 SMS po 0,25 €, tj. 37 €), což je více než cena koše u tarifu Smart inclusive 1000 (pouze měsíční paušál 35 €). ČTÚ proto do mezinárodního srovnání zahrnul Smart inclusive 1000.
Neomezený tarif Origami Jet nebyl do srovnání zahrnut proto, že se jedná o balíček služeb, který kromě mobilní telefonní služby nabízí i přístup k internetu a 20 televizních kanálů. Jak je uvedeno výše, byly balíčky služeb vyloučeny ze srovnání, a to i v případě, že zákazník nakoupí balíček za nižší cenu.
Povšimněme si, že ČTÚ dělá z lidí blbce již zcela nepokrytě. V případě Rakouska vyřadil levnější tarif s balíčkem SMS a nahradil jej tarifem Smart Inclusive 1000. Naprosto mu přitom nevadilo, že tento tarif je balíček, který obsahuje i 1GB dat pro přístup k internetu, a že údajně „byly balíčky služeb vyloučeny ze srovnání“.
Ve Francii je ovšem neomezení volání a SMS za 99 EUR vyřazeno ze srovnání a nahraženo fantasmagorií za 11,315 Kč. Prý proto, že je v něm i internet a 20 TV programů.
Internet v Rakousku (a patrně i spoustě dalších zemí, protože zahrnování datových balíčků do dražších tarifů je hodně obvyklé) nevadil a ve Francii vadí? Nebo tak hrozně vadí ta televize? A proč internet a televize zahrnuté v tarifu vadí ve Francii a nevadí v Maďarsku, kde ČTÚ ke srovnání používá tarify T-Mobile MédiaMánia, které je taky obsahují? Proč nevadí, že je neomezený internet a TV součástí Mega tarifů Mobitelu, které ČTÚ ke srovnání používá ve Slovinsku?
Srovnáním měsíční ceny jednotlivých košů v absolutní výši je podle názoru ČTÚ spotřebitel zřetelněji informován, jakou nejnižší částku by zaplatil za definovaný koš u dotčeného operátora.
Nu ano. Spotřebitel, kterého má ČTÚ na mysli, je turista, který navštíví nějakou OECD zemi a je „zřetelněji informován„, kolik zaplatí, vymění-li peníze v ČNB a bude-li si při výběru tarifu počínat stejně jako ČTÚ – tj. jako naprostý *****. Pak mu ve většině zemí řeknou, že tarify prodávají jen s ročním či delším závazkem a že zřetelně může jet zase domů do ČR.
A co se v ČR dělá, když někdo poukáže na lemplovství? Ano, pro odvedení pozornosti se plivne na toho, kdo svou práci dělá profesionálně.
Pokud jde o odkaz na metodiku při mezinárodním srovnání cen mobilních služeb uplatňovaných na Novém Zélandu, považuje ČTÚ za nutné upozornit, že ani toto srovnání není provedeno zcela podle metodiky OECD, když jsou např. srovnány pouze čtyři místo pěti košů. Současně z tohoto srovnání není zřejmé, zda byla zohledněna tarifikace a zvýhodněná volání na vybraná čísla (selective discounts) a zda byli posuzováni dva operátoři za každou zemi (v grafech je totiž uveden pouze jeden).
ČTÚ s břevnem ve vlastním oku považuje za nutné upozornit na domělou novozélandskou třísku. Ovšem pouze názorně demonstruje svůj, ehm, kognitivní deficit.
Samozřejmě, že je v grafech uváděn pouze jeden operátor! V OECD Outlooku je taky jenom jeden! Má-li být nejlevnější, bude přeci pro všechny praktické potřeby vždy jen jeden nezávisle na tom, kolik jich porovnáme. A jelikož jsou v jedné zemi (třeba Dánsku) pro různé balíčky uváděni různí operátoři (100: Telenor, 300: TDC), musí jeden opravdu být úplný telekomunikační úředník, aby pojal obavu a počal upozorňovat, že se operátorů nemuselo posuzovat více.
V pasáži o metodice kritizovaného srovnání novozélandský regulátor navíc výslovně uvádí: „...includes plans from the two largest mobile operators in each OECD country…“ Na ČTÚ zjevně mají potíže s angličtinou, porozuměním psanému textu nebo obojím.
Kdyby si navíc před upozorňováním experti kritizovanou zprávu nejprve pročetli, na obrázcích č. 8 a č. 20 uvidí, že balíčků volání je ve srovnáních všech pět, jen ten pro 900 volání není ve zvláštní kapitole, což je zdůvodněno na str. 24: „… the Commission has concentrated its analysis on the OECD usage baskets that are most likely to reflect New Zealand consumption patterns… Mobile voice usage was shown to be among the lowest in the world, averaging approximately 75 minutes per month per subscriber. Assuming an average call duration of three minutes, the average New Zealand consumer would make approximately 25 calls per month…“
Zpráva naprosto výslovně uvádí, že data pochází z produktu Teligen T-Basket, který je veřejně dostupný – arciť za předplatné. Obávat se, že ve srovnání není zahrnuta tarifikace nebo zvýhodněná volání tak mohou jen na slovo vzatí odborníci, zatímco laici se nechají ukolébat faktem, že je to právě Teligen, který OECD metodiku na zakázku vytváří a upravuje.
No nic. Zda je opakovaná šaškárna s divotvorným cenovým srovnáním lstivý záměr nebo neuvěřitelná nekompetence si každý pozorovatel musí rozhodnout sám. Není ostatně jasné, jaká varianta je pro ouřad lichotivější.
Bohužel občan může jen ve volbách hodit papírek do urny a pak psát na svůj blog posměšné textíky.
vyborne ako vzdy. vela stastia v novom roku a zasa ostru
klavesnicu!