Že jste o tomto velikánovi v životě neslyšeli? To je dost dobře možné. Psát umí nějakých 5 až 6 miliard lidí. Pořád tu tedy je nějakých pět a půl milionu spisovatelů lepších a čtenějších.
Ze stejného soudku je radostná zpráva UK o ostudném umístění v akademickém hodnocení světových univerzit ARWU 2011.
Problém je pochopitelně v tom, že zatímco dobré univerzity jsou vzácné, není problém si nabrnkat libovolné množství těch obskurních. Stačí do seznamu zařadit Plzeň, Ostravu, Mogadišu a Timbuktu, aby UK o pár zlomků popolezla. Když to nestačí, přidáme VŠMVV.
Taky se na to dá nahlížet tak, že 99% vědecké produkce lidstva obstarají univerzity, které jsou lepší než UK. Takový postřeh je ovšem pro jásavý titulek nevhodný.
„Univerzita touto pozicí potvrzuje své dominantní postavení mezi českými univerzitami, stabilně se mezi nejlepšími světovými univerzitami umisťuje již po dobu pěti let,“ pochvaloval si rektor Václav Hampl
Pochvalovat si cizí peří je úžasné, bez ohledu na umístění mezi třetiřadými univerzitami. Při bližším pohledu na ARWU index totiž zjišťujeme, že třeba ohledně vysoce citovaných vědátorů dosahuje UK dominantní a stabilní nuly. Dohání to v kolonce „alumni“. Mnohým se ovšem zdá, že spolehlivě zvěčnělý Heyrovský, Gerty Radnitz a Carl Cori toho mají s dnešní UK společného asi tolik jako Karel s Ferdinandem.
Ve srovnání s univerzitami ze střední a východní Evropy předstihla Univerzitu Karlovu jen Lomonosova univerzita v Moskvě na 74. příčce, zhruba stejně jako UK pak dopadla Státní univerzita v Petrohradě.
Dederonská učení v Lipsku a Drážďanech, která v ARWU dopadla stejně jako UK, ze střední Evropy pro jistotu vyloučíme, takže nad Bulharskem a Albánií hrdě zvítězíme.
Novináři, kteří se domnívají, že Lomonos byl tak významný, že po něm pojmenovali univerzitu, koneckonců také někde vystudovali.
Taková „druhá stovka nejlepších vysokých škol světa“ jistě není k zahození! http://www.splav.cz/lomoz/stovka.jpg